BUZULUK WOE!!!

S velkým odstupem se pokusím před tváří fotbalové historie alespoň telegraficky zachovat tragedii nášeho vstupu do sezóny 2012/13. A  protože u toho nebyl náš zkušený buzulucký letopisec Ondra a já píšu zápis po dlouhé době, budou to opravdu jen fragmenty.

V týdeníku Hanspalka si o matchi proti Želvám můžete přečíst toto:

"Utkání dobré úrovně, zaslouženě vyhrál tým hostí."

A já bych s tím vpodstatě souhlasil, Želvy daly o tři góly víc než my, což byl hlavní důvod jejich vítězství. První půli jsme dost dřeli, k ničemu je moc nepustili, ale jen cca o prvních 15 minutách se dá mluvit jako o vyrovnaném utkání. Moc jsme toho dopředu nevymysleli, takže pár minut před půlí přišel trest. V druhý půli po neúmyslném faulu jsme jsme přišli o jinak skvěle hrajícího Milana, záhy vypadnul i Miloš, my neměli nikoho na střídání, a v 48. minutě soupeř zápas přesnou střelou rozhodnul. Milan se ještě v závěru pokusil nastoupit, ale na naší neschopnosti dát gól se nic nezměnilo a hrálo se už jen spíš na naší půli.  Těsně před koncem jsem nešťastně srazil hrudníkem soupeřovu prudkou střelu k Honzově tyči,  a tím upravil celkové skóre na 0:3. Tímto jsem se stal neoprávněně naším jediným úspěšným střelcem, rád bych ale ocenění nejlepšího hráče  věnoval Milanovi, kterej ve předu hodně dřel, ale neměl si moc s kým narazit.