BUZULUK WOE!!!

I když to nebude z pera našeho sportovního reportéra, kterej se celou zimní přestávku někde úspěšně zašíval, tak bych rád před tváří prozřetelnosti zaznamenal, že jsme se v zimě neflákali a doufám, že příprava bude vidět v sezóně.

První zimní zápas jsme odehráli  v prosinci proti FK Šumavská střela. Protože ale přišli jen čtyři, vyztužili jejich hru hráči Buzuluku, takže jsme vlastně hráli sami proti sobě. No a páč jsem přišel pozdě, zbylo mi místo pouze v řadách soupeře. Zápas byl dost narhoru dolu, pamatuju si z něj matně, že jsem dal za svůj adoptivní tým gól a pak už se mnou nikdo z Buzuluku nemluvil. Ale protože bylo jasný, že si žlutočerné barvy odnesou vítězství, hra se především v druhé polovině zvrtla v téměř silvestrovské utkání bez kázně a morálky. Nakonec přišel hlídač a všechny nás vyhodil.

To únorový match s naším odvěkým rivalem FC Hodkovičky bylo už jiný kafe. Historie našich vzájemných utkání je dlouhá, leč statistiky hovoří neúprosně ve prospěch soupeře. Tentokrát jsme nastupovali oslabeni o Pisa, Milana, Miloše a Ondru, na hostování zavítal Miky a Honzův kámoš, jeho jméno si bohužel nepamatuju. Každej tým měl někoho na střídání a Matěj se nezpronevěřil žádnýmu ze svejch týmů, protože nastupoval střídavě za Hodkovičky a střídavě za nás. První polovinu jsme hráli 5+1 a vyhráli jsme ji krásně 3:1, jestli se nepletu, 2 góly vsítil Kuba, jeden Honzův kámoš. Po polovině jsme přešli my i soupeř na  sestavu 4+1, s čímž nemáme až takový zkušenosti. Ale jak jsme byli v laufu, vedli jsme si překvapivě dobře až jsem se chvíli obával, aby hodkovičky ještě někdy na přátelák přišli. Skóre jsme navýšili ještě o další dvě branky. Soupeř v závěru (v podstatě v prodloužení) mohutně zabojoval a s výrazným přispěním Kuby srovnal na celkových 5:5.

Hvězdou utkání byl jednoznačně Kuba, kterej dal celkem pět gólů - tři do sítě soupeře a dva do sítě Buzuluku (aniž by měnil dres). Ale i tak to byl hezký příspěvek k podobnému výkonu pana Messiho.

Na poslední přátelak jsme pozval FC Bröndby Codein, se kterejma jsme se potkali vloni na jaře. Sice jsme jim tehdy dali jako první gól, ale pak už jsme se jen brutálně bránili. Skončilo to někdy ve 40. minutě, když nám za sebou nasypali čtyři nebo pět gólů, nepamatuju si to přesně. Upřímně - nepodařilo se nám úplně zúročit od té doby získané herní zkušenosti, navíc naše obrana nebyla úplně v nejlepší formě. Byl to zápas z kategorie těch, na které se bohužel nezapomíná, i když by se chtělo. Bröndby si na hřišti dobře rozumí a střílejí z každý pozice, navíc naše střelecká potence tradičně nebyla nejlepší. Honza se v bráně pořádně zapotil, pokryl spoustu střel, ale nic naplat, v poločase to bylo  4:0 a když nám hrozil kanárek, tak jsme se přeci jen dvakrát chytli - jednou si dali vlastence s výrazným přispěním Pisa, druhej gól dal myslím Kuba. Pak jsme ještě chvilku drželi stav, ale vzápětí další rychlý nechráněný průniky do naší obrany ukončily všechny naděje.No co, nebudu to okecávat, projeli jsme to  8:2. K tomu není moc co dodat - prostě se potvrdilo, co víme: že na takový týmy nemáme recept a neumíme na ně hrát. Takže se to zkrátka musíme naučit. I když se s nima v osmičce asi nepotkáme. Jinak jako ironii osudu beru, že Brondby jsou v historický tabulce PSMF o jedno místo před náma :)), nasbírali zatím 188 bodů, my 187...

Tolik o zimní přípravě. Cpt.